SK JATKA MUTYNĚVES

V.ročník SK JATKA CUPU-hodnoceni

Vážení přátelé našeho turnaje i fotbalu v Mutyněvsi vůbec.

Nejprve bych Vám rád poděkoval za účast a podporu Věřím, že V. ročník, stejně jako já, hodnotíte pozitivně. Samozřejmě nedostatky se najdou vždy, což je nakonec nezbytné, neboť jinak by nebylo co zlepšovat. Obecně si ale myslím, že se to letos opravdu povedlo a to přirozeně hlavně díky všem účastníkům. Tedy, ještě jednou děkujeme a těšíme se na příští rok. Než přistoupím k nějakému podrobnějšímu hodnocení, dovolím si tradičně uvést strohá statistická data, která jsou pro historické zápisy nezbytná.

Den konání: 6.7.2013 od 10,30 hod. (v 10 hod. slavnostní zahájení)

Zúčastnilo se 8 mužstev a konečné pořadí bylo následující:

1.      Leštiči (Bohdan Hroníček a spol.)

2.      SKZ Radlice

3.      FK Jindřichův Hradec

4.      FK Motorlet

5.      SK Jatka Mutyněves

6.      Pati a Mati Kardašova Řečice

7.      Malý Ratmírov

8.      Nonstop nábřeží Jindřichův Hradec

Systém: Hráli jsme ve dvou skupinách každý s každým, 2x10 minut, při remíze (byla 3x) pokutové kopy.

Sestavení skupin, jakož i konečné pořadí ve skupinách, bylo následující:

I.skupina:

1.Leštiči

2.FK Jindřichův Hradec

3. SK Jatka Mutyněves

4. Malý Ratmírov

II.skupina:

1.SKZ Radlice

2.FK Motorlet

3.Pati a Mati Kardašova Řečice

4.Nonstop nábřeží Jindřichův Hradec

Boje o konečné pořadí dopadli takto:

1. Leštiči x SKZ Radlice – 2:1

2. FK Jindřichův Hradec x FK Motorlet – 4:1

3. SK Jatka Mutyněves x Pati a Mati Kardašova Řečice – 8:0

4. Malý Ratmírov – Nonstop nábřeží Jindřichův Hradec – 5:0

Konečné pořadí tedy bylo:

1.      Leštiči

2.      SKZ Radlice

3.      FK Jindřichův Hradec

4.      FK Motorlet

5.      SK Jatka Mutyněves

6.      Pati a Mati Kardašova Řečice

7.      Malý Ratmírov

8.      Nonstop nábřeží Jindřichův Hradec

Počasí: tak akorát, cca 20 stupňů a pod mrakem. Super na fotbal i na další zábavu.

Občerstvení: skvělé, jako vždy – vypilo se přes 300 piv (počítáno do 18 h, tedy do vyhlášení vítězů) a snědlo se přes 120 klobás - díky všem, kteří nás s jeho zabezpečením pomohli.

Hřiště: věřte, že jako organizátoři jsme dělali, co jsme mohli. Od jara hnojili, sekali a zase hnojili, pak i vertikutátorovali a zase sekali. Nicméně jsme nezabránili tomu, že v druhé půlce turnaje bylo již lehce rozbomabardované, což samozřejmě techničtějším mužstvům dělalo drobné problémy. Mohu slíbit, že se budeme snažit, aby bylo příští rok zase o trochu lepší.

Hosté a diváci: Jejich počet stoupá a jsme tomu rádi. Přijďte příště znovu.

Rozhodčí: Jestliže jsem loni chválil, letos dávám vyznamenání „před bojovou zástavou“. Čišela z něho jistota a rozhodnost a nepřipustil zbytečné diskuse, což je při takovýchto turnajích, dle mého názoru, rozhodující. Byl na druhé straně neviditelný a přitom vždy tam, kde měl být. A nebyla to sranda, s malou přestávkou pískal od 10 hod. do 18 hodin, tedy celých 8 hodin. Ještě jednou mu tedy touto cestou děkuji.

Nejlepší střelec: Zelí, z domácího mužstva. Jeho kvalita stoupala zápas od zápasu. Nejen, že dal nejvíce gólů, ale vůbec se nezlobil, že neměl v domácím mužstvu takovou podporu, jakou by potřeboval a že prostě někteří z nás jsou opravdu ryzí amatéři. Tedy, dobrý hráč se správnou povahou.

Nejlepší brankář: Brankář SKZ Radlice, stejně jako loni. I když tentokrát nevychytal vítězství, dělal, co mohl a byl velmi dobrý.

Vítěz: Leštiči – přijeli poprvé a hned zvítězili a řádně to oslavili. „Tak je to správné, tak to má být“. Nejsou to fotbaloví virtuózové, ale makali a bavili se.

Poděkování: Zcela upřímně děkujeme za podporu obci Blažejov a panu starostovi, díky které jsme naše hřiště letos dále zvelebili – sítě máme již za oběma bránami. Už samozřejmě přemýšlím, co si na pana starostu vymyslíme na příští rok.

A nyní krátké shrnutí.

Konečně nám vyšel náš plán 8 mužstev, 2 skupiny. Přijeli všichni, kteří se přihlásili. Všechno prostě klapalo, jak mělo. Začalo se hrát včas a turnaj zahájila mládež z pražských Jinonic – SK Motorlet proti novému, nám neznámu mužstvu Nonstop nábřeží JH. Mládežníci začali odpovědně, fotbalově a vyhráli rychle, zcela s přehledem v poměru 6:2. Když později přidali obdobně přesvědčivé vítězství s Pati a Mati v poměru 4:1, stali se horkými favority na vítězství. Všichni začali respektovat, že za ty 4 roky, co k nám jezdí, chlapci povyrostli a něco se naučili. Možná jim to trochu stouplo do hlavy a tak v rozhodujícím zápase o vítězství ve skupině s vítězem posledních dvou ročníků – mužstvu SKZ Radlice, se mládežníci zasekli. Dostali hloupý gól, SKZ Radlice (zvaní Zoufalci) to přirozeně trochu zavřeli, Motorlet sice chvíli bušil, ale záhy znervózněl, zapomněl správně střídat, pohybovat se, někteří hráči to chtěli urvat sami, a to byl konec. Po zásluze prohráli, skončili druzí ve skupině a sen o vítězství se rozplynul.

Zoufalci z Radlic přijeli letos zcela zjevně ve slabší sestavě, než v předcházejících letech, a jejich první dva zápasy byly po fotbalové stránce doslova zoufalé. Při jejich sledování bych nevěřil, že s nimi mohou mít chlapci z Motorletu sebemenší problém. Fotbalovou kvalitu bych u nich v té chvíli, zvláště v jejich prvním zápase, hledal obtížně (věřím, že se Zoufalci neurazí). Jak již shora popsáno, v pravý okamžik však zabrali, k tomu se přidalo i trochu štěstí a byli zase ve finále. Zápas o první místo ve skupině zvládli nejen dobře takticky, ale i po fotbalové stránce šli hodně nahoru a samozřejmě makali.

Zbylá dvě mužstva v této skupině – Nonstop a Pati a Mati, byla pro nás velkou neznámou a byli jsme plni očekávání, možná i trochu obav, aby nás všechny ostatní, tradiční účastníky našeho turnaje, neroznesli na kopytech. Nestalo se tak. Jsme moc rádi, že přijeli a náš turnaj zcela jednoznačně zpestřili, ale po fotbalové stránce patřili k slabším mužstvům, což ukazují i konečné výsledky. Zcela nepochybně to ale bylo dáno i tím, že si teprve zvykali na naše prostředí. Velmi kladně bych pak hodnotil, že do svých řad, bez ohledu na výsledek, zařadili i jednoho skutečného mládežníka. To je jedině dobře, náš turnaj je především pro zábavu a sám věřím, že v některých z dalších ročníků se nám třeba objeví i nějaký zástupce něžného pohlaví.

V druhé skupině byli dva tradiční účastníci – domácí SK Jatka a Malý Ratmírov, dále mládežníci z Jindřichova Hradce (většina ročník 98) a Bohdanovi Leštiči. Ratmírov podal, řekl bych standardní výkon, který přeci jen klesal v přímé úměre počtu vypitých piv, což stačilo na 4.místo ve skupině. Mládežníci z Hradce hráli z mého pohledu velice slušně, logicky byli běhaví a zaslouženě skončili ve skupině druzí. Leštiči, jak již zmíněno výše, nebyli excelentně fotbaloví, ale bojovností to dohnali a tak vyhráli.

Nakonec musím samozřejmě věnovat zvláštní odstavec domácím, neboť to skutečně byla tentokrát kapitola sama pro sebe. Ani jednou jsme neprohráli (v řádné hrací době) a přesto jsme skončili až pátí. Přiznejme si, že ale první dva zápasy s mládežníky z Hradce a s Leštiči za moc nestáli. Dělali jsme zbytečné chyby a žádná krása to nebyla. Přesto jsme ale oba zápasy dovedli do remízového konce. V penaltových rozstřelech jsme však vždy zklamali. Zvlášť v prvním rozstřelu proti mládeži jsme k vítězství měli blízko, stačilo, aby Štěpán nebo já proměnil. Bohužel, obě střely byly špatné. V zápase s Ratmírovem, resp. v jeho druhém poločase, když jsme prohrávali 0:1, jsme však konečně zahodili zbytečnou nervozitu a vyhráli jsme, a to i díky skvělé podpoře domácích fanoušků. Boj o celkové páté místo byl pak již hotovou exhibicí a jen otázkou výše skóre. Příští rok již na té bedně skončíme. Na omluvu našim fandům bych snad jen uvedl, že když se do poslední chvíle věnujete organizaci turnaje, aby vše klapalo, jak má, a pak jen tak mimochodem obujete kopačky a jdete na to, není to úplně jednoduché se dobře soustředit na výkon.

Ve vyřazovacích bojích se pak ukázalo, že skupina „domácích“ byla silnější, neboť ve všech duelech porazila soupeře z druhé skupiny, a to, kromě finále, zcela jednoznačně. O famózním vítězství SK Jatka nad Pati a Mati 8:0 již řeč byla. V boji o 3.místo mládež z Hradce jednoznačně porazila 4:1 mládež z Jinonic, když kluci z FK Motorlet zcela odešli, přestali se hýbat a výkon byl vysloveně špatný. Po turnaji se hoši snažili všechno svést na brankáře. Toho se ale musím zastat. Neříkám, že byl skvělý (možná na svůj věk), ale když nedáš góly, prostě nevyhraješ. To je otřepaná pravda. Chlapci, trénujte, a uvidíme příští rok.

Finále bylo ale velmi napínavé. Zoufalci z Radlic se totiž ujali vedení a již málokdo věřil, že to Leštiči dokáží otočit. Diváci se však nechtěli smířit s nudou v podobě třetího vítězství Zoufalců na turnaji a svým povzbuzováním vybudili Leštice k famóznímu závěru a ke konečnému vítězství. Leštiči pak po turnaji velmi hezky slavili a myslím, že paní Hroníčková, která pro ně přijela, se nestačila divit. Ale kupodivu se usmívala.

V našem stanu jsme pak strávili i příjemný večer a ráno jsme ho zbourali, uklidili a zase příští rok. Budu rád, když ta mužstva, kterým se to líbilo, se včas přihlásí na příští ročník.

Mějte se krásně a zase za rok. Fotky připojím, jakmile je trochu zpracuji.

MB