SK JATKA MUTYNĚVES

Vážení přátelé,

jako tradičně mi dovolte krátce shrnout letošní VII. ročník našeho turnaje a současně připojit i krátké hodnocení.

Opět jsme hráli ve 2 skupinách po 4 mužstvech. K mému potěšení jsme měli dokonce 3 mužstva jako náhradníky, takový byl tedy zájem. Kapacitu turnaje ale nemůže zvětšit, leda že bychom postavili druhé hřiště. Ve skupinách jsme hráli každý s každým a po té se hrálo o pořadí mezi skupinami.  Každé utkání se hrálo 2x10 min., při nerozhodném stavu penalty. Musím ale připomenout počasí, které letos hrálo významnou roli – 37°C ve stínu.

Skupiny byly rozlosovány takto:

 1.skupina

SK Jatka Mutyněves

SKZ Radlice

Hospříz

Vajgar bojz

2.skupina

FK Motorlet Praha

SK Leštiči

FC Méďové

FK Bulánci RS Střechy Jindřichův Hradec

V 1. skupině na 4. místě skončil Vajgar bojz, kteří bohužel doplatili na nemoc části týmu a museli hrát bez střídání, což při shora zmíněném počasí bylo zvlášť významné. Určitě ale opět nezklamali, přispěli k dobré náladě a věřím, že je výsledek neodradí a příští rok zase přijedou. 

Na 3. místě skončila Hospříz, která přijela v trochu jiném složení, než předchozí léta. Z mého pohledu podali velmi sympatický a sportovní výkon a i u nich doufám, že příští rok zůstanou tradičním účastníkem.

 Druzí jsme skončili my – SK Jatka. Toto umístnění sice znamenalo nemožnost obhájení loňského prvenství. Rozhodl o tom jediný gól obdržený v zápase s SKZ Radlice. Nicméně my jsme byli spokojeni. Z mého pohledu jsme tím hlavně potvrdili naší stoupající fotbalovou formu. V našich zápasech jsme občas a čím dál častěji hráli fotbal. S SKZ Radlice jsme sice prohráli, ale ve skutečnosti jsme jim byli důstojnějším soupeřem, než při loňském finále, kdy jsme se celý zápas spíše bránili a z rychlého protiútoku dali vítězný gól. Letos to z mého pohledu byl vyrovnaný zápas, o čemž svědčí i výsledek (0:1) a zvláště v druhém poločase se Zoufalci spíš bránili (statistiky říkají, že dokonce ani jednou nevystřelili na naši branku), ale jednogólový náskok z prvního poločasu se jim podařilo ubránit. Tím ale rozhodně nechci říct, že jejich vítězství nebylo zasloužené. Gól, který dali, byl výstavní, rána prakticky nechytatelná.

1. skončili již zmínění SKZ Radlice, kteří tak šli opět do finále a stali se tak určitě nejčastějším finálovým účastníkem, k čemuž je jim nutné blahopřát.

2. skupina, která byla zřejmě o něco silnější (což se potvrdilo ve vzájemných duelech, když z 1.skupiny vyhrál v souboji o 3.místo jen SK Jatka), skočila následovně:

Na 4. místě skončil SK Motorlet. Výkony tohoto týmu mají na našem turnaji spíše klesající tendenci. Výsledek tým opět, jako se již poslední léta stalo zvykem, sváděl na gólmana. Budu se opakovat, ale z mého pohledu to tím nebylo nebo minimálně jen částečně. Když mám vyslovit osobní názor, tak je to v posledních letech u nich stále stejné. Je to tým kombinovaný dorostenci a jejich rodiči či kamarády rodičů. Myslím si, že by tým měl být postaven na dorostencích a dospělí by se je měli snažit jen vhodně doplnit. Skutečnost je ale taková, že v okamžiku, když se týmu nedaří, dospělí si myslí, že to svým výkonem strhnou a přestanou prakticky střídat. Důsledkem toho (zvlášť v počasí, jaké bylo) je ale spíš vysoká prohra, než cokoliv jiného.

3. skončili tentokrát Leštiči. Nedařilo se jim, jako v předchozích ročnících a dorostenci z Jindřichova Hradce (Méďové i Bulánci) je celkem jasně přehráli. I přesto (a jsem moc rád), si hned po turnaji zarezervovali místo v příštím ročníku.

2. místo patřilo týmu FC Meďové, jak již řečeno shora, dorostenci (ročník 98, 97) z Jindřichova Hradce. Část z nich se účastnila našeho turnaje před třemi a více lety. Nyní opětovně přijeli a logicky mnohem silnější. Porazili je jen Bulánci a celkem s jistotou si proto mysleli, že skonči třetí….To ale narazili.

1. místo ve skupině obsadil nováček našeho turnaje FC Bulánci. Již od jejich příjezdu bylo jasné, že se jedná o silný, téměř profesionální tým se zázemím. To ze zcela potvrdilo a za celý turnaj nezaváhali. Více se zapotili asi až ve finále, když už i jim docházeli síly.

ZÁPAS O 3. MÍSTO

SK Jatka – FC Méďové 2:1

Jak už jsem naznačil, FC Méďové šli do zápasu jako favorité. My jsme měli ale za sebou skvělé publikum a na své straně samozřejmě i dokonalou znalost hřiště (zejména každé díry). Šli jsme do vedení po úniku Huga mladšího (a jak ukázalo video) po chybě soupeřova brankáře. Médi to na chvíli zaskočilo, ale rychle se vzpamatovali a prudkou střelou z poza vápna, kdy jsme soupeřova útočníka pozdě dostoupili, vyrovnali. Do „kabin“ se šlo tak za stavu 1:1. V první části druhého poločasu se nám pak podařila vítězná akce. Zelí zatáhl míč doleva a přihrál na druhého útočníka, Aleše. Ten ale viděl, že je tísněn a tak blafákem přenechal míč mně a já po zpracování prostřelil vše, co stálo v cestě. A byla to opět vítězná šajtle. A přiznávám, po tomto gólu jsme uplatnili taktiku z loňského finále, prostě jsme to zavřeli, nebo chcete-li, zahráli jsme prešovský beton. V kombinaci s bezchybným brankářem a trochou štěstí jsme vítezství ubránili, byli třetí a slavili.

FINÁLE

FK Bulánci RS Střechy Jindřichův Hradec – SKZ RADLICE 2:0

Favoritem tentokrát nebyli Radlice, ale mladíci FK Bulánci, neboť ty opravdu podávali vyrovnané a přesvědčivé výkony. Radlice však před finále posílili o hráče, který v předešlých ročnících patřil do základní sestavy a jako správný mazák přicestoval až na finále. Asi správně věřil, že zápasy ve skupině spoluhráči zvládnou i bez něj. Ve finále bylo vidět, že přeci jen horké počasí ubralo všem dost sil a tak byl zápas poměrně opatrný a také po celou dobu vyrovnaný. FK Bulánci strhli vítězství na svou stranu až ke konci a dvěma góly rozhodli. Jednoznačné to ale rozhodně nebylo a myslím si, že Bulánci se přesvědčili, že špatnou úroveň náš turnaj nemá.  Finále to tedy bylo určitě důstojné.

 KONEČNÉ POŘADÍ:

1.         FK BULÁNCI RS STŘECHY JINDŘICHŮV HRADEC

2.         SKZ RADLICE

3.         SK JATKA MUTYNĚVES

4.         FC MÉĎOVÉ

5.         SK LEŠTIČI

6.         HOSPŘÍZ

7.         SK MOTORLET

8.         VAJGAR BOJZ

Pro náš archiv sestava SK Jatka:

1.Václav Prinz - brankář – po celý turnaj chytal famózně, zvláště pak v zápase o 3.místo a po zásluze obdržel cenu pro nejlepšího gólmana

2. Jan Bednář – obrana – jako obránce nevypočitatelný (někdy i pro spoluhráče), ale nezastupitelný

3. Jan Víteček ml. –útok – začíná být tahounem týmu, bylo správné jeho posunutí do útoku

4. Jan Víteček st. – Hugo – obrana – zkušenost, mazáctví, výjimečně i rychlost

5. Michal Bedrna – obrana – hrál příliš krátce - nehodnocen

6. Jirka Pulpán – útok – udělal od loňska velký krok dopředu a budeme mít určitě v budoucnosti zabijácký útok

7. Aleš Martínek – útok – nevypočitatelný jako Honza Bednář, občas vykopnul míč ze soupeřovi brány, ale blafák před vítězným gólem v zápase o třetí místo byl famózní

8. Zelí – útok – jako vždy, jediný profík v našem týmu.

Díky všem! Myslím, že se vše povedlo, vznikala pouze drobná zranění kvůli počasím zruinovanému hřišti, které se při kontaktu s kůží chovalo jako beton; rozhodčí v pohodě, konflikty drobné, asi dva. Faulů málo.

Již tradiční občerstvení v bílém stanu dobře plnilo svůj úkol a zajišťovalo pitný režim všem hráčům v úporných vedrech, která sužovala dějiště VII. ročníku SK Jatka Cupu po více než týden. Letos málokdo zůstával slavit svůj úspěch či neúspěch (do noci zůstávali pouze domácí a Leštiči, za což jim děkujeme), takže Jatka Cup skončil vyhlášením a nekonala se ani neoficiální bosá liga, která si už vydobyla své místo mezi závěrečným programem.

Jako každý rok děkujeme panu starostovi a obci Blažejov za podporu. Mutyňka byla zase jako ze žurnálu a obec zajistila i toaletu, což bylo bezvadné.

 Těšíme se na příští rok a snad i vy.

MB